|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Deníky Josefa Volfa jako sonda do československého knihovnictví
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Pramennou základnou pro tuto práci budou dva edičně dosud nezpracované díly deníku knihovníka, historika a pedagoga Josefa Volfa (1878 - 1937) z let 1925 a 1933. Tematicky bude práce navazovat na předchozí bakalářskou práci Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa. Nyní se však bude zabývat osobností Josefa Volfa z pohledu jeho pedagogického působení na Karlově Univerzitě a především na Státní knihovnické škole. V souvislosti s tím se zaměří na vznik a fungování této vzdělávací instituce a všeobecně na proces vytváření knihovnické legislativy na začátku první československé republiky. Volfův deník by měl pomoci poodhalit konkrétní nesnáze provázející zavádění zákona o veřejných knihovnách, jednání mezi odborníky i v neformální rovině a také dopad na obor knihovnictví a rozvoj a organizaci knihoven po jeho zavedení. Vedle toho bude práce reflektovat každodenní pracovní záležitosti, události, postřehy a v neposlední řadě vztahy Josefa Volfa se svými spolupracovníky a známými, jež se v záznamech odrážejí. Zároveň se pokusí porovnáním obou dílů vysledovat proměny ve všech těchto aspektech, které s sebou delší časový odstup přináší. Přihlédnuto bude rovněž k bohatému přílohovému materiálu vztahujícímu se k Volfově odborné činnosti, který dokresluje celé jeho profesní...
|
|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Metodika pro zpracování plánové dokumentace
Fencl, Petr
Předkládaná metodika řeší jasně definovaný úkol - zpracování plánové dokumentace v daném objemu počtu kusů ve vymezeném časovém prostoru a za limitovaných finančních prostředků. Protože se jedná z 94% o plány na pauzovacích papírech, můžeme celý proces zpracování pojmout jako zpracování matričního archivu a jeho poslední kontakt s polygrafickým zařízením - tedy se skenerem. Metodika si klade za cíl popsat zpracování od sběru matric až po jejich konečné uložení v archivu. Uvažování při stanovení postupu prací a v rozhodovacím procesu je velmi důležitá pro komplexnost řešení. Příklad: Obvyklé uložení archiválií na pauze je jednotlivě v papírovém obalu / kapse / s popisem a identifikačním číslem na papírovém obalu. V našem případě pro 6500 formátů potřebuji 6500 listů papíru dostatečného formátu např. 70g/m2. Toto množství jsou dvě palety papíru o výšce cca 80 cm. To znamená 1.6 m materiálu na výšku. Při přeložení, aby byla vytvořena kapsa, je to již 3.2 m. při vložení matrice a uložení bez svázání v paletě se dostáváme na trojnásobek - tedy na téměř 10 m materiálu na výšku.
Plný text:  PDF
|
|
| |
host ::
RSS.